Péče o srst

Již od nejútlejšího věku je třeba, aby si štěňátko zvykalo na dotyky kartáče i hřebenu. Nejlepší doba je po té, co jsme si se štěňátkem hráli a je unavené. Jeho srst je ještě krátká , tolik se nezacuchává a tudíž ho to netahá. Jde jen o to, že se v tuto chvíli věnujete pouze jemu. A i když se mu to někdy nelíbí, je potřeba vytrvat. Nikdy nesmíme zapomenout štěně odměnit, ať už hrou nebo pamlskem. Štěně si zafixuje, že i když je mu to chvíli nepříjemné, „přetrpí to“ a potom dostane odměnu. Když bude zvyklé a bude mu předurčena výstavní kariéra, nebude pro něj problém vydržet i třeba dvouhodinové „výstavní“ česání.

Srst rozčesáváme nejprve po směru růstu chlupů, každý knop pečlivě rozmotáme, jinak se chlupy zacuchají do cucků a potom pomůžou jen nůžky. Nakonec srst prokartáčujeme proti růstu, abychom ji zbavili prachu.

Názory na četnost a způsob koupání se různí. Když nám štěně (a později i dospělý pes) „zešedne“ přistoupíme ke koupání. Opatrně ve vaně namočíme srst po celém těle, včetně chlupů na hlavě. Dáváme při tom pozor, aby voda nenatekla do uší a do očí. Některé knihy doporučují dávat do uší smotek vaty. Jednou jsme to zkusili, Nelinka zaklepala řádně hlavou a bylo po vatě.

Celé tělo našamponujeme, srst promneme a opláchneme. To samé opakujeme ještě jednou. Na závěr aplikujeme do srsti kondicionér, aby šla srst po uschnutí dobře rozčesat.

Cotonka zabalíme do ručníku a jemně promneme. Když je teplé léto, je možné ho nechat uschnout venku na vzduchu. Jinak je nutné ho zcela vysušit fénem.

Pokud má štěně špinavé jen tlapky a bříško, osprchujeme je teplou vodou a usušíme ručníkem.